|
| |
|
| |
|
|
Proměny postav Fausta a Mefista v operních libretech 19.století
Vacková, Dana ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postav učence Fausta a ďábla Mefista z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust s jejich zpracováními ve vybraných operních libretech 19. století, která rovněž adaptují faustovský námět. Ve zvolených titulech, tedy v Goethově Faustovi, Boitově Mefistofelovi, Gounodově Faustovi a Berliozově Faustovu prokletí je věnována pozornost proměně literárních postav. Goethův Faust je centrálním dílem, které mohlo fungovat jako předloha pro jiné autory, ale každý z nich si dílo upravil podle své ideje. Práce srovnává společné i odlišné prvky faustovského či mefistofelovského motivu u vybraných děl. V závěru jsou shrnuty proměny postav a vyznění příběhů. Tito autoři se zajímali o stejný motiv: boj dobra a zla, souboj mezi nebem a peklem, mezi Bohem a ďáblem. Mefistofeles s Bohem uzavírají sázku o Faustovu duši. Faust v touze po absolutním vědění uzavírá smlouvu s Mefistofelem. Každý z uvedených autorů se však Goethem inspiroval jinak a dospěl k jinému cíli. Práce se zaměřuje na srovnání různých zpracování centrálních postav učence a ďábla, dalšími postavami se zabývá v nezbytné míře. Práce odhlíží od hudební složky oper stejně jako od problematiky inscenační praxe. Zaměřuje se speciálně na literární komparaci textů vybraných operních libret s Goethovým Faustem. Metodologicky vychází z teorie...
|
|
|
Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka
Čechová, Tereza ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
NÁZEV: Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka AUTOR: Tereza Čechová KATEDRA: Obecná antropologie VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jakub Marek, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka, se zabývá faustovskou tématikou a její rolí v jednotlivých dílech uvedených filozofů. V diplomové práci je stručně obsažen vznik a vývoj faustovského mýtu, jeho nejznámější literární zpracování, i jeho podoba na českém území. Stěžejní kapitoly práce pak tvoří ty, jež jsou zaměřené na takové texty uvedených myslitelů, které se zaobírají právě faustovskou tématikou. Výsledné analýzy a komparace jsou přínosem v oblasti vyobrazení a uspořádání úlohy faustovského mýtu v české filozofii, a to především z důvodu odlišných přístupů, cílů i metod bádání, které ve svých pracech F. T. Bratránek, T. G. Masaryk a Jan Patočka využívají. KLÍČOVÁ SLOVA: Faust, mýtus, smlouva s ďáblem, Goethe, česká filozofie, filozofie dějin, Jan Patočka, F. T. Bratránek, T. G. Masaryk
|
|
|
Člověk proti pokušení: Mefistofelské svádění v českém dramatu 70. a 80. let 20.století
Imlaufová, Markéta ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem pokoušení ve třech českých dramatech ze 70. a 80. let 20. století, jež jsou inspirována faustovskou legendou. Hry představují odlišné modely, jakými se dobové drama s tématem vyrovnávalo. Práce se zaměřuje na princip zla a jeho fungování. Pokoušení zlem nazývá mefistofelským sváděním, přičemž ve vybraných textech analyzuje jeho dramatické ztvárnění. Práce popisuje fungování mechanismu zla a sleduje, jak jsou hrdinové dramat zlem pokoušeni, a také jak se pod tímto vlivem mění jejich jednání a chování. Diplomová práce uvádí moc zla do jejího širšího významového kontextu "vyšší moci". Práce se věnuje souvislostem mezi dvěma vyššími mocemi: mocí zla a totalitní mocí. V tomto popisu obou mocí vychází ze společensko-historického kontextu a života autorů. Analýzou, komparací a popisem těchto skutečností reflektuje princip mefistofelské svádění, tj. pokoušení člověka zlem, v jeho existenciálním rozměru. KLÍČOVÁ SLOVA pokušení, ďábel, mefistofelské svádění, postava, princip zla, drama, Faust, Mefistofeles, Václav Havel, Oldřich Daněk, Jiří Suchý
|
|
|
Goethe v psychoanalytické literatuře
Křížová, Ivana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Teoretická práce, jejímž cílem je nalézt a porovnat různá pojetí a výklady života Johanna Wolfganga von Goetheho. Zájem práce je soustředěn na výklad vztahu Goetha s jeho sestrou. Výklad vztahu Goetha a jeho sestry vychází ze dvou přístupů, a to přístupu psychoanalytického a historického. Psychoanalytický přístup reprezentuje Sigmund Freud a Kurt Eissler, kteří nabízejí interpretace některých aspektů vztahu Goetha s jeho sestrou. Historický přístup reprezentuje Richard Friedenthal a Astrid Seeleová. Ti předkládají biografické souvislosti básníkova života a poukazují i na jeho vztah se sestrou. Na základě těchto pramenů dochází k analýze dat především v rámci psychoanalytické teorie. K vysvětlení Goethova vztahu se sestrou se uvažuje o incestní podobě jejich sourozeneckého vztahu nebo o oidipském komplexu.
|
|
|
Johann Wolfgang Goethe, Faust
MIHALÍKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je pod názvem Johann Wolfgang Goethe, Faust a má formu teoreticko-praktickou, přičemž je rozdělena na tři části. Teoretická část se zabývá především rozborem díla Faust od Johanna Wolfganga Goetha, dále jsou zde shrnuty v obecné rovině život a osobnost autora. Praktická část se věnuje knižnímu designu a ilustracím k tomuto dílu. Třetí didaktická část vytváří na základě poznatků z teoretické a praktické části podklady pro hodinu výtvarné výchovy v rámci didaktické odbornosti.
|
|
|
Faust v loutkovém divadle
HORČIČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Faust v loutkovém divadle je rozdělena na dvě části. První část se zabývá faustovským příběhem jako takovým. Převypráví jeho klasickou podobu Goethova zpracování, z něhož také druhá část práce vychází. Nastíní, co do současnosti o tématu víme, definuje základní pojmy, které můžeme v příběhu objevovat. Věnuje se i dalším variantám zpracování, které vznikly před Goethovým, ale i těm pozdějším až do současnosti. Hledá původ námětu za pomoci průřezu literaturou, která se jej týká i v alternacích jiných autorů u nás a ve světě. Kromě Goetha zmiňuje Christophera Marlowa, Jana Švankmajera, Václava Havla či Jana Patočku. V první části práce je také provedena analýza příběhu ve smyslu hledání různých aspektů archetypů postav, po vzoru Vladimira Proppa. Zároveň by měla obsáhnout možnosti výkladu z psychoanalytického hlediska, to jakou mají aktéři úlohu v příběhu a co mohou symbolizovat. Cílem práce je aplikovat zjištěná fakta na téma loutkového divadla v propojení s faustovským námětem, čímž se zabývá její druhá část. Na konkrétních obrázcích od různých autorů interpretuje v souvislosti s jejich anamnézou. Užívá poznatků nabytých v první části práce a postupů rozboru výtvarného artefaktu používaných v ateliéru arteterapie. Bakalářská práce sleduje problematiku vědomých i nevědomých konfliktů osobnosti člověka, které by měl i příběh Fausta rozkrývat. Jednotlivé obrazy byly interpretovány za účasti jejich autorů, s každým individuálně, jednalo se o vzorek deseti prací, autoři byli voleni za pomoci metody nabalování se sněhové koule, každý přiložil KTC. V obrázcích se podařilo odhalit skryté latentní obsahy, které jsou výsledkem vědomých i nevědomých konfliktů osobností autorů. Stěžejní jsou postavy příběhu, které mohou představovat jednotlivé složky strukturální roviny psychického aparátu. Zároveň téma poukazuje na to, kdo koho a za pomoci čeho ovládá v podobě hmotných i nehmotných statků. Námět se ptá po svědomí autora, po tom co, nebo kdo jej pokouší, po jeho potenciálu k manipulaci, často v rovině partnerských vztahů.
|
|
|
Postava Fausta v české literatuře
PĚCHOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bude komparace a postižení vývoje v pojetí faustovské postavy ve čtyřech pracích české literatury doby humanismu a renesance a národního obrození. Východiskem bude Historia o životu doktora Fausta, kterou podle vydání Martina Carchesia z r. 1611 publikoval Jar. Kolár, a mírně upravené vydání V. R. Krameria v edici Jana Lehára. Na pozadí analýzy těchto dvou textů budou interpretovány loutková hra Matěje Kopeckého a pověst Faustův dům ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska. Studentka se pokusí nastínit vývoj pohledu na postavu doktora Fausta v dobovém kontextu a zvážit míru zábavnosti a mravního apelu v jednotlivých pracích. V souvislosti s Carchesiovou Historií se bude věnovat Faustovi v kontextu humanistické touhy po poznání.
|
host ::
RSS.